Připraveni na budoucnost: Porozumění dlouhodobé
odolnosti lidské kultury
(RES-HUM)

7. 9.

re:vize Zánik

Průvodce mohutným, emočně třaskavým a paradoxně i poněkud nesmrtelným tématem konce, zániku, rozkladu či kolapsu nabízí zářijové a říjnové dvojčíslo časopisu re:vize (č. 25 a 26/2026). Humanitní vědkyně, vědci i lidé z uměleckých profesí ukazují na rozličných příkladech, že krach nebývá okamžitou, izolovanou ani absolutní událostí, jak jsme zvyklí se domnívat pod dojmem popkultury či příliš zjednodušeného pojímání dějin.

14. 8.

Neolitické komunity na Moravě byly složitější, než se myslelo a bez sociálních nerovností

První zemědělské komunity ve střední Evropě byly společensky organizovanější, než se dosud předpokládalo – aniž by mezi jejich členy existovaly výrazné majetkové rozdíly. Podle nové studie rozdíly ve velikosti domů neodrážely sociální nerovnost, ale spíše odlišné praktické role. Lidé měli zhruba stejný přístup k základním potravinovým zdrojům, ale rozdíly panovaly v kuchařské praxi, používání nádob a patrně i v ekonomické specializaci. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Archaeological Science: Reports tak zpochybňuje předchozí vědecké závěry tradované po desítky let.

4. 8.

Archeologické nálezy u Těšetic na Znojemsku

23. 7.

Proso se jí na našem území už od doby bronzové

Proso lidé na českém území jí už více než 3000 let. Pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit. Populaci doby bronzové žijící na území dnešních Čech a Moravy to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a flexibilnější reakci na místní podmínky. Podíl prosa se v čase rychle zvětšoval a pokud ještě v starší době bronzové nebylo na našem území přítomno tak v pozdní době bronzové (cca 950/920–800 př. n. l.) jeho podíl vzrostl na 24–34 % konzumované potravy. Vyplývá to ze studie, kterou vedla antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.