Připraveni na budoucnost: Porozumění dlouhodobé
odolnosti lidské kultury
(RES-HUM)

13. 11.

Lepší strava pomohla ve středověku kutnohorským měšťanům čelit příchodu hladomoru. Proti moru ale tento efekt nobility neplatil.

Kvalita stravy, zejména pak vyšší podíl živočišných produktů, pozitivně ovlivnily schopnost středověkých obyvatel Kutné Hory čelit hladomoru, který město zachvátil v roce 1318. Městský životní styl zlepšil zejména životní podmínky žen. Vyplývá to ze studie, kterou vedla Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea, zapojená do projektu RES-HUM, který zkoumá odolnost lidské společnosti napříč staletími. Naopak přístup ke kvalitní potravě neměl žádný dopad na to, zda daný jedinec přežil nebo nepřežil morovou epidemii. Obě katastrofy naše tehdy největší důlní město ve 14. století silně zasáhly a počet obyvatel Kutné Hory decimovaly.

4. 11.

Workshop RES-HUM: Cultural Resilience in an Age of AI: Expertise, Trust, and the Future of Knowledge

Ve dnech 11.–12. listopadu 2026 se na Masarykově univerzitě v Brně uskuteční interdisciplinární workshop projektu RES-HUM s názvem Cultural Resilience in an Age of AI: Expertise, Trust, and the Future of Knowledge. Jste srdečně zváni.

23. 10.

Hledali dávné klima, našli současnost

17. 9.

Po pádu Západořímské říše se v Itálii měnila i strava

Nové metody, kterými vědci mohou dnes zkoumat archeologické pozůstatky, umožňují lépe nahlédnout pod pokličku klíčových dějinných událostí. Příkladem je rozpad Západořímské říše v pátém století našeho letopočtu, který vnímáme jako konec starověku. Po roce 476 se neměnily pouze politické a hospodářské struktury, ale i stravovací návyky. Z nalezených kostí lze vyčíst i migrační změny nebo fakt, že i na konci starověku ovlivňovaly lidskou společnost a její strategie obživy také klimatické změny. Vyplývá to z aktuální studie, jejíž hlavní autorkou je Dominika Schmidtová z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity zapojená do projektu RES-HUM.