Nové dvojčíslo časopisu re:vize 7–8 je na světě! Včetně inspirativního tematického bloku o ženské práci v minulosti i současnosti.
Koňařky na olympijských hrách ve 4. století př. n. l., jáhenky a presbytery 4. století n. l., abatyše v merovejské Galii v 7. století, římské řeholnice 10. století, organizátorka společenského života Anežka Přemyslovna, ambivalentní renesanční ženské vzory, umělkyně dvou minulých století, dnešní situace… Příběhy ženské emancipace přinášejí humanitní vědkyně a vědci.
Rozhovory do březnových a dubnových re:vizí poskytli americký historik umění Herbert Leon Kessler, italská nakladatelka zaměřená na humanitní vědy Cecilia Palombelli a ruská historička v exilu Irina Ostrovskaja, členka nevládní, nyní v Rusku zrušené organizace Memorial, oceněné Nobelovou cenou.
Články mimo téma se věnují například ekologii a vystavování umění, ničení ucelených částí měst či strategií akademiků při srážkách s politikou.
Tištěné číslo v originálním typografickém zpracování s ilustracemi včetně dvou komiksů pořídíte na stránkách MUNI Pressu, webová verze vychází postupně zde.
Proso lidé na českém území jí už více než 3000 let. Pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit. Populaci doby bronzové žijící na území dnešních Čech a Moravy to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a flexibilnější reakci na místní podmínky. Podíl prosa se v čase rychle zvětšoval a pokud ještě v starší době bronzové nebylo na našem území přítomno tak v pozdní době bronzové (cca 950/920–800 př. n. l.) jeho podíl vzrostl na 24–34 % konzumované potravy. Vyplývá to ze studie, kterou vedla antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.
