Tematické číslo přináší anketu na téma kolapsu v dějinách jednotlivých humanitních disciplín, kam přispěli analytičtí filozofové Petr Koťátko a Tomáš Koblížek, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Michal Novotný, archeolog Ian Randal, vedoucí ateliéru fotografie Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě Libuše Jarcovjáková, lingvista Pavel Caha, medievistka a odbornice na dějiny církve Michala Falátková, historik umění Ondřej Jakubec, historik vědy a životního prostředí Carlos Fernando Teixeira Alves, amerikanistka Denisa Krásná, portugalistka Karolina Válová a rusista Karel Brávek.
Vřele doporučujeme také esej filozofa a sociologa času a zrychlení Filipa Vostala, jenž napínavě popisuje, s jakými rozdíly přistupují filozofie a fyzika k otázce, kdy skončí čas. Historička umění Petra Lexová připravila nádherný tematický vizuál od romantických maleb ruin po současné enviromentální umění. Antropoložka Layla Bartheldi neúprosně nasvěcuje současnou apokalypsu v Libanonu. Evokací atmosféry jugoslávské Štafety mládí, mohutných státních oslav narozenin prezidenta Tita, rozjíždí svou esej o kolektivní paměti na rozpad Jugoslávie historička Marta Harasimowicz. Politolog Ondřej Slačálek se podivuje nad vágními věštci civilizační zkázy v zahraničím i v tuzemském akademickém myšlení. A komunitní pracovnice Michaela Švandová promýšlí strategie boje proti rozpadu komunitního života v éře neoliberalismu.
Volné číslo představuje architektku Annu Vinklárkovou, jež s kolegy a kolegyněmi z neziskového spolku Arnika odborně (a neohroženě) vstupuje do veřejné debaty o dostupném bydlení. V rozhovoru s Petrem Janišem urbanistka mimo jiné komentuje současný vládní návrh novely stavebního zákona i nově schválený metropolitní plán města Prahy a předestírá fungující řešení bytové krize ze zahraničí. Aktuální události (krádež relikvie lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném a otištění antisemitské karikatury ostouzející britského politika Zacka Polanského v konzervativním deníku The Times) doplňují historici umění Jan Klípa a Jan Dienstbier o širší kontexty. Dobrodružné příběhy různě postavených československých žen meziválečného období, jež se vydaly na cesty na Blízký východ, sleduje historička Adéla Jůnová Macková, tragický osud brněnského malíře, grafika a člena protikomunistického odboje Zdeňka Dvořáčka, načrtává historik umění Jakub Straka. Investigativní stránku vědy do listu vnáší švýcarská antropoložka Michela Canevascini, jež se pustila do morálně vratkých pokusů o akademické studie, jež měly pomoci tabákovým firmám.
Dvojčíslo vychází tradičně v grafické a vizuální úpravě Barbory Satranské, s komiksy Michela Folettiho a Jindřicha Janíčka.
