V květnovém volném čísle se čtenářstvo může začíst do rozhovoru s politoložkou Zorou Hesovou o proměnách tradice, modernity a jejich zneužívání v současné politice. Esej Jakuba Koláčka otevírá otázku vztahu náboženství a klimatické krize a ukazuje napětí mezi ekologickou etikou a reálnou politikou. Jiří Dynda v rubrice literární archeologie připomíná proměnlivost starých příběhů a jejich proměnu v psaném textu, zatímco artefakt Barbory Macháčkové přináší interpretaci pozdně antického diptychu v kontextu proměn chápání manželství. Nechybí ani komiks Michele Folettiho či zápisky z cest, které zachycují proměnlivost světa i každodennosti.
V tematickém čísle se voda objevuje v celé své ambivalenci. Jan Dienstbier upozorňuje na temnou stránku vodních zdrojů na příkladu „otrávené studně“, zatímco Carlos Fernando Teixeira Alves otevírá širší perspektivu vodních světů a jejich kulturních významů. Adrien Palladino ukazuje, jak politická moc „teče s vodou“, a Radek Kubala propojuje vodu s energetikou a globálním hospodářstvím. Proměny vodní krajiny a lidské zásahy do ní sledují Jiří Janáč s Karlem Šimou, další texty pak upozorňují na skrytá nebezpečí pod hladinou i proměny našeho každodenního vztahu k vodě. Tematickou část doplňují vizuální a umělecké vstupy, které rozšiřují pohled na vodu jako kulturní i imaginativní fenomén.
Dvojčíslo vychází v grafické a vizuální úpravě Barbory Satranské.
Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali a přišla tři dekády po velkém hladomoru. Rozsah těchto škod, které patří mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva, pomohly odkrýt archeologické výzkumy odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
