Archeologické nálezy u Těšetic na Znojemsku
V květnovém volném čísle se čtenářstvo může začíst do rozhovoru s politoložkou Zorou Hesovou o proměnách tradice, modernity a jejich zneužívání v současné politice. Esej Jakuba Koláčka otevírá otázku vztahu náboženství a klimatické krize a ukazuje napětí mezi ekologickou etikou a reálnou politikou. Jiří Dynda v rubrice literární archeologie připomíná proměnlivost starých příběhů a jejich proměnu v psaném textu, zatímco artefakt Barbory Macháčkové přináší interpretaci pozdně antického diptychu v kontextu proměn chápání manželství. Nechybí ani komiks Michele Folettiho či zápisky z cest, které zachycují proměnlivost světa i každodennosti.
V tematickém čísle se voda objevuje v celé své ambivalenci. Jan Dienstbier upozorňuje na temnou stránku vodních zdrojů na příkladu „otrávené studně“, zatímco Carlos Fernando Teixeira Alves otevírá širší perspektivu vodních světů a jejich kulturních významů. Adrien Palladino ukazuje, jak politická moc „teče s vodou“, a Radek Kubala propojuje vodu s energetikou a globálním hospodářstvím. Proměny vodní krajiny a lidské zásahy do ní sledují Jiří Janáč s Karlem Šimou, další texty pak upozorňují na skrytá nebezpečí pod hladinou i proměny našeho každodenního vztahu k vodě. Tematickou část doplňují vizuální a umělecké vstupy, které rozšiřují pohled na vodu jako kulturní i imaginativní fenomén.
Dvojčíslo vychází v grafické a vizuální úpravě Barbory Satranské.
Proso lidé na českém území jí už více než 3000 let. Pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit. Populaci doby bronzové žijící na území dnešních Čech a Moravy to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a flexibilnější reakci na místní podmínky. Podíl prosa se v čase rychle zvětšoval a pokud ještě v starší době bronzové nebylo na našem území přítomno tak v pozdní době bronzové (cca 950/920–800 př. n. l.) jeho podíl vzrostl na 24–34 % konzumované potravy. Vyplývá to ze studie, kterou vedla antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.