Ve volném březnovém čísle si čtenářstvo může přečíst rozhovor s berlínským sociologem Peterem Ullrichem o vědeckém zkoumání současného antisemitismu. Literární historička Markéta Kulhánková v navzájem propojené eseji a lehkonohé případové studii (v rubrice Literární archeologie) popisuje nástrahy moderního překladu byzantských románů v nadčasových tématech lásky a boje o ni. Skandinávský bohemista Roar Lishaugen vyhlásil pátrání po českých čtenářských denících padesátých a šedesátých let a tento fenomén líčí jako překvapivě barevný, církevní historička Marie-Elisabeth Henning s pomocí učebnic z 19. století objasňuje finský mýtus o vraždě na zamrzlém jezeře a komparatistka Barbora Vacková představuje pozoruhodné hlasy africké queer literatury.
V tematickém čísle hovoříme se sociologem Ondřejem Lánským, jenž osvětluje výzkum oligarchie ve světě i doma. Politolog Ondřej Slačánek se zamýšlí nad současným rozpukem oligarchie nejen v Maďarsku a v Česku. Výkvět a odkvétání úřednické elity v Číně mezi 3. a 10. stoletím vykresluje sinolog Jakub Hrubý. Pokud vás zajímá, co z knihy udělá bestseller, spisovatelka a filmová publicistka Asya Yigit nabízí vhled do mechanismů současných kulturních elit. A historička umění Jana Černocká popisem newyorského Riverside Church ukazuje, jak i zdánlivá pluralita může posloužit coby legitimizační nástroj. V čísle se ovšem objevují také elity skryté, neviditelné – jako třeba neprovdané šlechtičny v 19. století v článku historičky Michaely Žákové.
Dvojčíslo vychází v grafické a vizuální úpravě Barbory Satranské, s komiksy Michela Folettiho a Jindřicha Janíčka.
Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali a přišla tři dekády po velkém hladomoru. Rozsah těchto škod, které patří mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva, pomohly odkrýt archeologické výzkumy odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Experti poodkrývají tajemství jedné z nejstarších kamenných forem na odlévání kovových předmětů na našem území. Konkrétně jde o kamenný kadlub, který sloužil v době bronzové k masivní produkci hrotů kopí. Našel jej v roce 2007 majitel jednoho z domů v obci Morkůvky na jižní Moravě na své zahradě.
