Mezinárodní workshop keramické technologie chaîne opératoire
Pětidenní intenzivní kurz představil studentům a badatelům z několika zemí antropologický přístup k výrobě keramiky i praktickou analýzu archeologických nálezů.
Jak těla utvářejí naše vzpomínky na minulost? Co vypovídají o podobě historického poznání, emocích i současné společnosti? Letní dvojčíslo časopisu re – pohledy na minulost a současnost propojuje volné i tematické číslo a sleduje těla jako nositele zkušenosti, paměti, zranitelnosti i proměny.
V červencovém volném čísle se čtenářstvo může začíst do rozhovoru s ombudsmankou Univerzity Karlovy Kateřinou Šámalovou o ochraně práv, zranitelnosti a proměně akademického prostředí. Literární a osobní zkušenost s duševním zdravím a „léčbou“ přinášejí spisovatel a psychiatr Alejandro Albán a básnířka a výtvarnice Kristina Láníková. Myslitelky Sophie Lewis a Akanksha Mehta otevírají otázky vnitřních rozporů feministického hnutí a možností, jak čelit jeho problematickým aspektům. Jednotlivé příspěvky spojuje důraz na solidaritu, otevřenost vůči druhým a schopnost pracovat se zranitelností jako součástí společenské odolnosti.
Tematické srpnové číslo ukazuje, že těla nejsou pouhým objektem dějin, ale jedním z jejich základních východisek. Autoři a autorky sledují, jak tělesná zkušenost formuje vzpomínání, historické poznání i emoce, které minulost provázejí – od zvědavosti a údivu až po fascinaci. Připomínají také, že po dlouhou dobu byly dějiny vyprávěny především z perspektivy určitého typu těla, zatímco zkušenosti mnoha dalších zůstávaly upozaděny. Současné přístupy však stále častěji otevírají prostor rozmanitým hlasům, které minulost nejen připomínají, ale také nově interpretují. Těla se tak stávají nositeli paměti, změny i naděje.
Dvojčíslo vzniklo v grafické a vizuální úpravě Barbory Satranské.
Pětidenní intenzivní kurz představil studentům a badatelům z několika zemí antropologický přístup k výrobě keramiky i praktickou analýzu archeologických nálezů.
Lokalita Těšetice-Kyjovice na Znojemsku patří k nejvýznamnějším neolitickým nalezištím ve střední Evropě. Nové rozšíření výzkumné stanice umožňuje badatelům z Masarykovy univerzity využívat jedinečné systémy plavení. Ty slouží k získávání drobných organických i anorganických artefaktů.