Archeologové odkrývají pevnostní systém Pohanska
Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku.
Vyšlo nové dvojčíslo časopisu re:vize 9–10! Tematický blok tentokrát nasvěcuje strategie „ochránců lidu“. Populismus pod lupou.
„Nejsme zas tak bezmocní,“ říká v rozhovoru Vladimír Špidla, bývalý premiér, který dovedl Českou republiku do Evropské unie, a narušuje tak mírně lamentační a varovný tón čísla. Další interview poskytli oceňovaný vídeňský historik Philipp Ther a historik umění a vedoucí Společnosti pro queer paměť Ladislav Jackson.
V tematické části Irena Radová poutavě ukazuje na paradoxním příběhu Aristofanovy komedie Oblaka proměnu svobody slova v Athénách po 5. století př. n. l. Radka Nokkala Miltová představuje propagandu v grafikách za třicetileté války; Ciceronovo rétorické umění, jež cupuje předstíranou náklonnost k lidu, popisuje Katarína Petrovićová. Jazykovou a filozoficko-religiózní diagnózu postupů populismu přinášejí Hana Dufková, Anna Kluknavská a Jan Černý s Petrem Kratochvílem. Pozoruhodné konkrétní postřehy o podhoubí i dopadech tohoto způsobu pojímání moci nacházejí Tomáš Valeš a Jan Galeta (o stavbách galerií) a Pavel Pospěch (o životě na vnitřní periferii).
Z článků mimo téma doporučujeme eseje archeologů Jiřího Macháčka, který v rámci teorie artefaktu promýšlí rozvoj umělé inteligence a blížící se převratnou chvíli, kdy člověk a artefakt budou rozpojeni, a Vladimíra Salače, jenž vysvětluje, proč by se germáni a keltové měli psát s malými počátečními písmeny.
Tištěné číslo v originálním typografickém zpracování s ilustracemi včetně dvou povedených komiksů pořídíte na stránkách MUNI Pressu, webová verze vychází postupně zde.
Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku.
Skupina výzkumníků v čele s archeologem Jiřím Macháčkem z Filozofické fakulty MU získala významný ERC Synergy Grant 2025. Jedná se o grant určený na výzkum vývoje Evropy po pádu Římské říše, konkrétně na dosud málo prozkoumaný, ale významný přínos širokých vrstev běžného obyvatelstva pro rozvoj post-římské Evropy.