Vyšlo nové dvojčíslo časopisu re:vize 9–10! Tematický blok tentokrát nasvěcuje strategie „ochránců lidu“. Populismus pod lupou.
„Nejsme zas tak bezmocní,“ říká v rozhovoru Vladimír Špidla, bývalý premiér, který dovedl Českou republiku do Evropské unie, a narušuje tak mírně lamentační a varovný tón čísla. Další interview poskytli oceňovaný vídeňský historik Philipp Ther a historik umění a vedoucí Společnosti pro queer paměť Ladislav Jackson.
V tematické části Irena Radová poutavě ukazuje na paradoxním příběhu Aristofanovy komedie Oblaka proměnu svobody slova v Athénách po 5. století př. n. l. Radka Nokkala Miltová představuje propagandu v grafikách za třicetileté války; Ciceronovo rétorické umění, jež cupuje předstíranou náklonnost k lidu, popisuje Katarína Petrovićová. Jazykovou a filozoficko-religiózní diagnózu postupů populismu přinášejí Hana Dufková, Anna Kluknavská a Jan Černý s Petrem Kratochvílem. Pozoruhodné konkrétní postřehy o podhoubí i dopadech tohoto způsobu pojímání moci nacházejí Tomáš Valeš a Jan Galeta (o stavbách galerií) a Pavel Pospěch (o životě na vnitřní periferii).
Z článků mimo téma doporučujeme eseje archeologů Jiřího Macháčka, který v rámci teorie artefaktu promýšlí rozvoj umělé inteligence a blížící se převratnou chvíli, kdy člověk a artefakt budou rozpojeni, a Vladimíra Salače, jenž vysvětluje, proč by se germáni a keltové měli psát s malými počátečními písmeny.
Tištěné číslo v originálním typografickém zpracování s ilustracemi včetně dvou povedených komiksů pořídíte na stránkách MUNI Pressu, webová verze vychází postupně zde.
Proso lidé na českém území jí už více než 3000 let. Pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit. Populaci doby bronzové žijící na území dnešních Čech a Moravy to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a flexibilnější reakci na místní podmínky. Podíl prosa se v čase rychle zvětšoval a pokud ještě v starší době bronzové nebylo na našem území přítomno tak v pozdní době bronzové (cca 950/920–800 př. n. l.) jeho podíl vzrostl na 24–34 % konzumované potravy. Vyplývá to ze studie, kterou vedla antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.
