Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před počátkem Velkomoravské říše

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před počátkem Velkomoravské říše

Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. Sídliště tu bylo i přes záplavy pravidelně obnovováno. Nové analýzy navíc ukazují, že toto osídlení mohlo hrát v raném středověku podstatnější roli, než se dříve předpokládalo. Vyplývá to ze studie, na které se podílel i Jan Petřík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, zapojený do projektu RES-HUM, jehož cílem je na interdisciplinárním základě zkoumat odolnost lidské společnosti.

Příklad opakovaného osídlení v nivě řeky Moravy na území dnešního Uherského Hradiště dobře ilustruje schopnost místních populací adaptovat se na měnící se přírodní podmínky. Dynamické říční sítě a sezónní záplavy obecně hrály klíčovou roli při utváření krajiny lužních oblastí středověké Evropy. Právě zde se protínaly přírodní procesy s dlouhodobou kontinuitou osídlení a obchodu, což významně ovlivnilo vývoj pozdější městské krajiny.

Experti zkoumali především původ pohřbených horizontů tmavé půdy, které naznačují dlouhodobou a opakovanou lidskou přítomnost před založením středověkého města. Závěry výzkumu vznikly díky kombinaci archeologického přístupu, geovědních analýz včetně půdní mikromorfologie a paleobotanických analýz, doplněných datovacími metodami.

V případě dnešního Uherského Hradiště (resp. lokality Svatojiřského ostrova) jsou nejstarší stopy po lidských aktivitách datovány do samotného počátku raného středověku a podle analýzy Kataríny Adamekové z Archeologického ústavu AV ČR, Brno je lze interpretovat jako člověkem ovlivněný otevřený prostor. Výsledky mikromorfologických analýz navíc prokázaly ve spojení se získanými artefakty výraznou řemeslnickou činnost už v průběhu 8. století n. l., která pokračovala i v 9. století n. l., kdy byla lokalita jedním z významných center Velkomoravské říše. Oba horizonty osídlení pak od sebe oddělovala mocná povodňová vrstva.

„Osídlení na lokalitě však bylo i přes zásah přírody obnoveno a pak se zřejmě zopakovalo ve 13. století,“ uvedl Petřík. „Studium tmavých půd odhalilo řadu aktivit, jako je vyrovnání terénu stavební sutí obsahující maltu,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu Jaroslav Bartík. S tím je spojená reorganizace prostoru, blízkost řemeslných dílen a vyloučena zde není ani přítomnost tržiště. „Lokalita byla již od 8. století n. l. pravděpodobně významným obchodním centrem, o čemž svědčí i nález falza pozlacené arabské mince,“ doplnil archeolog Tomáš Chrástek ze Slováckého muzea.

Od počátku 10. století n. l. bylo místo pravděpodobně opuštěno. Osada znovu vznikla na počátku 13. století n. l. a představuje první stopy urbanizace a raného formování středověkého města Uherské Hradiště, založeného po roce 1257. Další povodeň postihla město na přelomu 13. a 14. století n. l., pravděpodobně v důsledku zintenzivnění sídelních aktivit v povodí.

Pro získání uceleného přehledu o raně středověkém fungování někdejšího ostrova bude ještě zásadní odkrýt větší část výrobních a směnných oblastí, zejména metalurgických lokalit. Budoucí výzkum by se měl zaměřit také na interpretaci struktur obsahujících značné množství malty nebo vápenné omítky, které by mohly naznačovat přítomnost kostelů, paláců či jiných významných staveb z období Velké Moravy.

Výzkum a jeho vyhodnocení byly realizovány a podpořeny Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno a projektem RES-HUM. 

Odkaz na studii:

Antropogenní půdy a sedimenty z historického obchodního uzlu na břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti (Česká republika): Archivy středověké krajiny, životního prostředí a dynamiky osídlení – ScienceDirect