Věděli jste, že na Krétě existují dva olivovníky (ve vesnicích Kavousi a Ano Vouves), jejichž stáří pravděpodobně dosahuje až pěti tisíc let? Pozoruhodný projekt archeoložek a archeologů, kteří ve spolupráci s tamními aktivisty zkoumají a mapují olivovníky na Krétě, přibližuje Věra Klontza-Jaklová. Historička umění Annalisa Moraschi píše o hedvábné stezce, na níž se potkávali křesťané a buddhisté tak, že druzí jmenovaní neváhali považovat Ježíše z Nazaretu za bódhisattvu, člověka s osvícenou myslí, a literární historička Petra Košťálová k resilientnímu tématu přidává příběh kavkazského barda schopného pojit Armény, Gruzíny i Azery. Pokud na vás výčet působí už příliš idealisticky, re:vize nabízejí i vskutku černohumorný true thrillerový text Jakuba Straky o uvěznění francouzského umělce Serge Oldenbourga v socialistickém Československu nebo „čítanku prvorepublikové rétoriky kolem sexu za peníze“ nazvanou Mor, bahno a my, již napsala historička Dominika Bakoš Kleinová. Rozhovor časopisu poskytla vídeňská historička umění a umělkyně Martina Pippal.
Tematické číslo nabízí pestrou mozaiku příběhů od středověku do dneška, kde autoři ukazují, že kvalitní vzdělávání bylo klíčovou otázkou v různých dobách i místech, že šlo o základ pro lepší svět. Vyjevuje také, že je-li školství uchopené špatně, stává se z něj nástroj sebedestrukce společnosti. V interview s pařížskými vědkyněmi Christelle Nicolas a Carolinou E. Santo se dozvíme, co je terénní výuka a jak lze propojovat pedagogiku s performancemi; smutnější (ale ne všude!) krajinu českých regionů před námi v druhém tematickém rozhovoru rýsuje česká analytička školství Nina Fabšíková. Literární historička Markéta Kulhánková na barvitě zachycených stescích učence z 12. století otevírá problém nestabilnosti povolání intelektuála ve vskutku různorodých dobách, historička Michaela Falátková představuje prostředí katedrálních škol a její kolegyně Daniela Tinková předestírá napínavý příběh, jak se s českou pomocí rodil „rakouský“ školský systém, jenž dnes nese jméno Marie Terezie. K dnešní výuce o minulosti se zasvěceně vyjadřují historik a didaktik Jaroslav Pinkas a gymnaziální učitelka Irena Ivičičová. A to není vše, další příspěvky se dotýkají třeba kauzy Lex Ukrajina nebo koloniálního školství v Africe.
Časopis opět přináší skvělé komiksy Jindřicha Janíčka a Michele Folettiho a krásnou grafickou úpravu včetně ilustrací Barbory Satranské.
Čtenářkám a čtenářům přejeme radost z čtení i učení!
Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami.
Příkladem je hon na čarodějnice nebo třicetiletá válka. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty.
