Vedoucí výzkumného záměru projektu RES-HUM zaměřeného na archeogenetiku Zuzana Hofmanová je jednou z oceněných Nadací Neuron za rok 2025. Porota ji zařadila mezi sedmičku nejnadějnějších vědců a vědkyň České republiky. Ocenění je v jejím případě za oblast biologie.
Zuzana Hofmanová je archeogenetička, která z úlomků kostí a stop DNA skládá příběhy dávných rodin. Patří k průkopnicím archeogenomiky v Česku, oboru propojujícího genetiku, archeologii a biologii, a dlouhodobě se zaměřuje na „neviditelné“ aktéry dějin. „Historie je selektivní. Jak málo se toho ví o celých velkých oblastech, ale třeba také o chudších lidech nebo o ženách... Přitom to také byli naši předci,“ tvrdí Hofmanová.
Oceněná vědkyně založila jednu z prvních laboratoří pro analýzu starobylé DNA v Česku a dnes vede výzkum jak v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, tak na Masarykově univerzitě. Mezinárodní renomé využívá k posilování domácí vědy a k tomu, aby historie přestala být jen příběhem elit. A začala mluvit i za ty, jejichž hlas dávno utichl. Podařilo se jí například odhalit původ Avarů, nájezdníků z doby raného středověku.
Hofmanová také vedla mezinárodní tým vědců, jejichž výzkumy na základě genetiky potvrdily, že staří Slované přišli na naše území a dál do Evropy z oblasti mezi Dněstrem a Donem. „Slovanská expanze nebyla jedním homogenním pohybem, ale souborem různých migračních příběhů – a neexistovala jediná 'slovanská identita'. Migrovaly celé rodiny, muži i ženy, a společně utvářeli nové společnosti,“ uvedla už dříve k tomuto výzkumu publikovaném v časopise Nature Hofmanová.
Nadace Neuron oceňuje už přes 15 let vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada. Ceny Neuron jsou prestižním ocenění pro mladé vědce i osobnosti s mezinárodním přesahem, které jsou díky darům mecenášů spojeny rovněž s osobní finanční prémií. Hlavní cenu letos dostala lékařka a vědkyně Eva Kubala Havrdová. Mezi oceněnými je mj. i astrofyzik a dlouhodobý popularizátor vědy Jiří Grygar.
Celý tým RES-HUM naší kolegyni moc gratuluje!
Odkaz na článek Nadace Neuron: Ceny Neuron 2025
Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali a přišla tři dekády po velkém hladomoru. Rozsah těchto škod, které patří mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva, pomohly odkrýt archeologické výzkumy odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Jaké jsou nové elity digitálního věku? Proč vládnou oligarchové? Jak se elity vůbec ustavují a udržují? Dvojčíslo časopisu re:vize – pohledy na minulost a současnost zkoumá uzavřené světy bohatství a moci, ale i „těch dole“, bez jejichž práce, loajality či obdivu by ekonomické, mocenské ani kulturní elity nikdy nevládly.
