Experti poodkrývají tajemství jedné z nejstarších kamenných forem na odlévání kovových předmětů na našem území. Konkrétně jde o kamenný kadlub, který sloužil v době bronzové k masivní produkci hrotů kopí. Našel jej v roce 2007 majitel jednoho z domů v obci Morkůvky na jižní Moravě na své zahradě. Experti zapojení do projektu RES-HUM ve spolupráci s Archeologickým ústavem Moravského zemského muzea nyní zjistili, že tato prehistorická forma doputovala na naše území až z Karpat, konkrétně z území dnešního Maďarska. Transport na takové vzdálenosti je poměrně výjimečný.
Kamenný kadlub, který váží 1,09 kg, se našel v roce 2007 při pracích na zahradě. Kámen vyčníval jedním rohem ze země a původně tvořil základy stodoly. Podle odborníků byla pravěká forma na odlévání hrotů kopí přenesena někdy v novověku z blízké archeologické lokality kultury popelnicových polí.
Nález z Morkůvek na Břeclavsku je unikátně zachovaný. „Pravěcí slévači do svisle postavených a měděným drátem stažených polovin kadlubu vlévali cínový bronz. V tomto případě byly výsledkem jejich práce hroty kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky,“ popisuje nález Jan Petřík z Ústavu geologických věd PřF Masarykovy univerzity.
Popsaný typ kopí je na Moravě vzácný, běžně se vyskytuje v karpatské oblasti a většinou je datovaný do mladší doby bronzové (1300/1250 – 1050/1020 př. n. l.). Do historických Uher kámen nasměrovala i petrografická analýza, kterou provedl Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd PřF Masarykovy univerzity. Podle ní byla odlévací forma vyrobena z ryolitového tufu, tedy horniny, která se v adekvátním množství vykytuje nejblíže v severním Maďarsku. „Kadlub z Morkůvek je tak prokazatelně výsledkem dálkového importu a dalším dokladem karpatských vlivů v prostředí kultury středodunajských popelnicových polí,“ uvedl Petřík.
Odlévací formy, které dokládají metalurgickou či slévárenskou výrobu, jsou mezi nálezy doby bronzové stále poměrně vzácné a jejich počet neodpovídá enormnímu množství bronzových artefaktů a odlitků z bronzu. Pevné trvalé formy, většinou kamenné, vzácně i bronzové, byly používány opakovaně a umožňovaly sériovou výrobu.
Samotná kamenná forma z Morkůvek má výjimečnou vypovídací hodnotu oproti jiným nálezům. „Navzdory drobnému poškození se jedná o jednu z nejlépe dochovaných polovin odlévacích forem tohoto druhu na území České republiky. Nese nezpochybnitelné makroskopické stopy opakovaného a intenzivního používání spojeného s tepelným namáháním,“ dodal Petřík.
Kamenný kadlub je dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea (MZM), do kterých se dostal v roce 2024. Na jeho výzkumu se podílel ještě mj. i Milan Salaš z MZM v rámci projektu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace, poskytovaného Ministerstvem kultury ČR.
Odkaz na článek: https://archeologickerozhledy.cz/index.php/ar/article/view/272/281
Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali a přišla tři dekády po velkém hladomoru. Rozsah těchto škod, které patří mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva, pomohly odkrýt archeologické výzkumy odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Jaké jsou nové elity digitálního věku? Proč vládnou oligarchové? Jak se elity vůbec ustavují a udržují? Dvojčíslo časopisu re:vize – pohledy na minulost a současnost zkoumá uzavřené světy bohatství a moci, ale i „těch dole“, bez jejichž práce, loajality či obdivu by ekonomické, mocenské ani kulturní elity nikdy nevládly.
