Archeologové odhadují, že za zánik hustě osídlené lokality na Tabulové hoře může vojenský konflikt

Brněnští archeologové pokračují ve výzkumech pálavské lokality na Tabulové hoře. Hustě obydlená oblast, jejíž rozkvět byl kolem roku 1000 př. n. l., čelila postupně úpadku a následnému zániku. Ten mohl podle badatelů souviset s vojenským střetem. Potvrzují to výzkumy odborníků zapojených do projektu RES-HUM.

Jižní Morava – V posledních třech letech našli na Pálavě hned několik hromadných nálezů bronzových předmětů. A právě ty napomáhají badatelům určit, proč mohla v době bronzové zaniknout hustě obydlená centrální lokalita na Tabulové hoře obklopená menšími sídlišti a nedalekým pohřebištěm. „V posledních třech letech jsme objevili několik záměrně uložených skladů bronzových předmětů. V jednom z nich byly dokonce zlomky bronzového pancíře a je to teprve druhý známý exemplář v České republice. V takové nálezy jsme nedoufali, protože je území vesměs vyloupené rabovači,” uvedl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna, který je iniciátorem geologických průzkumů pomocí detektorů kovů, tzv. prospekcí.

Z chemických analýz kovů se zjišťuje, z jakých slitin byly artefakty vyrobeny. „Umožňuje nám to pochopit, jaké suroviny lidé používali, jestli kovy recyklovali, případně zda místo fungovalo jako regionální centrum výroby,” vysvětluje Karel Slavíček z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty.

Analýza kovových artefaktů z Pálavy ukázala velkou variabilitu v použitých slitinách. „Slitky i nástroje obsahuji různé poměry cínu, olova, arsenu nebo antimonu. Když jsme ale srovnali více lokalit, ukázalo se, že jejich složení se mezi místy neliší. Rozhodující nebyla poloha, ale velikost slitků a funkce předmětů. Malé ingoty - kovové polotovary určené pro další zpracování, měly složení sjednocenější a často zvýšený obsah cínu a olova. Zdá se, jako by pro ně existovala poměrně ustálená receptura,” přibližuje výsledky analýz Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty. Za informačně nejcennější odborníci považují soubor všech nálezů jako celku, z něhož lze vyčíst řadu informací o životě v době bronzové. A dále předměty, které dokládají výrobu bronzových předmětů. „Patří k nim odlévací kamenná forma a řada kusů bronzu, které jsou typickým odpadem při odlévání do forem,” říká Navrátil.

Do výzkumů pálavské lokality se zapojili odborníci z Masarykovy univerzity, Muzea města Brna, významně se na projektu podílejí také dobrovolníci. Konkrétní poznatky a vyhodnocení série průzkumů pomocí detektorů kovů z let 2008 až 2022 na Pálavě již badatelé zveřejnili před téměř dvěma lety v článku Life on Pálava Hills in the Urnfield period through the perspective of a metal-detecting survey (Život na Pálavských kopcích v době popelnicových polí z pohledu průzkumu pomocí detektorů kovů). Ve studii pracují s přibližně sedmi sty nálezy z doby bronzové, menší míře i z doby železné. Dobrovolnický projekt přitom stále pokračuje a přináší nové objevy. Stále rostoucí počet nálezů je pro badatele velkým překvapením. Území totiž považovali za vyloupené rabovači s detektory kovů. „První návštěva lokality v roce 2008 rabování jasně potvrdila. Rozhodli jsme se proto využít těch hledačů, kteří svůj koníček využívají ve prospěch archeologie. Zpočátku se akcí účastnilo několik jednotlivců, v roce 2022 už to bylo na 30 dobrovolníků. Aktuálně pracujeme v týmu asi padesáti lidí,” doplnil Navrátil.

K poznání o životě na Pálavě v době bronzové přispěly prospekce zcela zásadně. Spolu s předchozími výzkumy Jiřího Říhovského - významného moravského badatele Státního archeologického ústavu, mohou nyní odborníci poskládat relativně ostrý obraz významné a hustě obydlené lokality na Tabulové hoře. „Tam, kde Říhovský datoval osídlení hradiště na Tabulové hoře do popelnicových polí, tam jsme my mohli díky stovkám kovových nálezů vymodelovat vývoj intenzity osídlení lokality v průběhu celé doby bronzové. Můžeme sledovat její rozkvět kolem roku 1000 př. n. l., postupný úpadek a následný zánik, který mohl souviset s nějakým vojenským střetem. Takto komplexní obraz není pro lokality doby bronzové vůbec běžný. A jak nedávná hledání naznačují, ještě nejsme s rozšiřováním poznání zdaleka u konce,” dodává Navrátil.

Hledači s detektory kovů navštěvují Pálavu od 90. let 20. století. České zákony stanovují, že archeologický výzkum včetně detektorového průzkumu může provádět pouze archeologická instituce a hledači se mohou v lokalitě pohybovat jen s vědomím archeologů. „Na Pálavě se musí tato pravidla dodržovat, tím spíše, že je to chráněná krajinná oblast a Tabulová hora má status kulturní památky. Hledači, kteří chodí vykrádat archeologické lokality, to dělají mimo zákon. Jeho vymáhání je ale problematické, není v silách archeologů lokality neustále hlídat,” uzavírá Navrátil.

Zmíněné nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu v Mikulově, kde jsou k dispozici pro badatele i tematicky zaměřené výstavy.